Závodní windsurfing - jaro

Po příjezdu ze surf tripu z Cabo jsem si ještě chvíli užíval zimních radovánek, ale myšlenky se už pomalu upínali k jarní závodní sezóně. Loni jsem vyhrál mistrovství republiky i český pohár ve třídě Formula a obsadil druhé místo na mistrovství republiky ve třídě slalom a určitě jsem chtěl letos na výsledky z loňska navázat. Letošní jaro bylo také v ČR velmi teplé a větrné a bylo možné tak trénovat i u nás.

1) Český pohár slalom - Nechranice - 9.-11.5.2014

Velmi foukavá předpověď se rýsovala hned na první letošní pohár ve slalomu. Já jsem v té době byl "bohužel" surfovat v Portugalském Peniche a vracel jsem se až v sobotu pozdě v noci. Neváhal jsem ale ani chvíli, v Praze jen přebalil věci a v brzkých nedělních ranních hodinách jsem se vydal na Nechranice zúčastnit se alespoň jednoho závodního dne. K mému štěstí se praktický celý pohár odjel v pátek a v sobotu a zbývali tak odjet jen dvě rozjížďky a hned po nich se v neděli jel ještě jeden český pohár. Mohl jsem se tak zúčastnit jednoho celého českého poháru a obsadil jsem za Tomášem Malinou druhé místo.

2) Český pohár formula - Nové Mlýny - 17.-18.5.2014

Hned další víkend nám opět přála předpověď a to na první letošní český pohár ve formula windsurfing. Na formuli jsem před závody neměl možnost trénovat a tak jsem nové prkno vybaloval z obalu a montoval poutka hodinu před závodem. Naštěstí se mi podařilo udržet formu z minulého roku a v celku s přehledem jsem první závod letošní sezóny vyhrál. Boj o další příčky byl velmi vyrovnaný a druhé místo nakonec obsadil Patrik Hrdina a třetí Lukáš Neumann. Zvláštní uznání si zaslouží výkon Patrika, který musel na jaře absolvovat lékařský zásah, při kterém mu byla odstraněna ledvina. Mám velkou radost, že se vrátil rychle do formy a mám možnost se s ním letos opět na závodech střetávat.

3) Český pohár formula - Rozkoš - 31.5.-1.6.2014

O 14 dní později se závodníci ve třídě formule opět setkali na českém poháru, tentokrát na Rozkoši. Předpověď nebyla nejlepší ale nakonec byly oba závodní dny pod relativně stálým a pro formuli dostatečně silným větrem. Tentokrát byly výkony prvních pěti jezdců opravdu velmi vyrovnané a do poslední chvíle nebylo jasné o umístění na stupních vítězů. Rozhodla až poslední rozjížďka. První místo udržel Patrik Hrdina, na druhém místě jsem se umístil já a pouze bod za mnou Lukáš Neumann.

Vstup do sezóny hodnotím pozitivně. Po dvou závodech třídy formule držím těsně vedení v českém poháru před Patrikem Hrdinou a na podzim to bude ještě velmi zajímavý souboj. Teď mě čeká několik závodů na paddleboardech a v srpnu se přesunu na sever Evropy na závody ve formuli a slalomu v Německu a Polsku.

Léto je tu a začíná lepší část roku:-)

surf trip Peniche Portugal

Tento rok jsem udělal výjimku a poprvé jsem vyrazil na trip za vlnami a nechal jsem svoje windsurfové mazlíčky doma. Sbalil jsem jen surf a nafukovací paddleboard Red Paddle 9.2 surf star a vydal se s partičkou na začátku května na týden do Portugalského Peniche. 

Byl to pro mě trochu nezvyk, protože jsem měl vždy surf a paddleboard na svých tripech jenom jako doplněk, když zrovna nefoukalo. Rozhodně ale nebylo čeho litovat. Bydleli jsme pár minut autem od surfových spotů a strávili jsme tak celý týden ve vodě.

Peniche je perfektní místo na surfování jak pro pokročilé, tak především pro méně pokročilé surfaře a začátečníky. Je zde velké množství jednoduchých spotů a díky tvaru pobřeží se dá vždy najít spot, který je alespoň z části v závětří a vlna je tak čistá. Pokud mi vyjde čas, určitě rád využiji možnosti a znovu se do Peniche vrátím.

Aloha Zímák

Cabo Verde - pětkrát a nestačí

Na začátku února jsme na dva týdny již tradičně vyrazili s partičkou užít ještě trochu zimních vln na Cabo Verde. Pro mě to byl již pátý trip za vlnami na toto waveridingu zaslíbené místo v Atlantském oceánu. Za ty roky jsem až na pár výjimek jezdil už na všech vlnových spotech, které se na Salu nacházejí a věděl jsem tak přesně co mohu od našeho tripu očekávat. Největším lákadlem byla samozřejmě Ponta Preta, jedna z nejkrásnějších vln vůbec.

Letos jsme letěli v opravdu početné skupince a tak bylo jasné, že o zábavu nouze nebude. O to příjemnější ještě bylo překvapení, když jsme hned první den potkali u Angula české windsurfery Finče, Aleše a Zdendu, kteří si to střihli na Sal na o trochu delší dobu než my a naše partička se tak ještě více rozrostla. Kluci nám taky hned sdělili dojmy z předešlých týdnu a k naší nelibosti jsme se dozvěděli, že swell ze západu v době jejich pobytu zatím nedorazil a vlny tak byly pouze na východní straně ostrova. Den po našem příletu se měl ale naštěstí swell otáčet a tak zde byl příslib, že bychom se mohli přece jen dočkat toho, pro co jsme si přijeli.

Po úvodním večírku jsme tedy hned druhý den naházeli věci na auta a vyrazili na západní pobřeží. Na jih ostrova na Ponta Pretu bohužel swell nedorazil a tak jsme vsadili na jistotu a vyrazili víc na sever na Secret spot. Secret spot patří k mým velmi oblíbeným spotům. Jeho obrovskou výhodou, je že vlny zde fungují prakticky každý den, i když jinde na ostrově nic není. Spot vypadá na první pohled nebezpečně, ale opak je pravdou. Vstup do vody je sice nepříjemný přes šutry, výjezd je vždy přes příboj a člověk často dostane pěknou sadu praček, než se mu podaří vyjet ven, v místě kde se ale vlna láme je ale dostatek vody a vlna nepadá přímo na útes a tak velké nebezpečí úrazu nehrozí.

Náš trip nakonec dopadl tak, že jsme na Secret spotu strávili všechny dny. I když swell během našeho pobytu nebyl ideální na Secret spotu jsme chytili několik dnů s vlnami ke 4 metrům. V perfektní partičcce, ve které jsme se na Cabo sešli, jsme se hecovali k tomu nejlepšímu co v nás je a užili si spoustu srandy a parádního ježdění. Když nám ještě zbyly síly, tak jsme ráno nebo večer chodili na klasický surfing vedle mola v Santa Marii.

Z Cabo se stala moje srdeční záležitost a už se zase těším, až si budu moct dát příští rok na Salu parádní windsurfovou session.

Díky sponzorům: Yogoterie – frozen yogurts (www.yogoterie.cz), Starboard, Severne, Paddleboardshop, Jerky

Video edit: Surf trip Mauritius 2012

Po roce a čtvrt jsme konečně sestříhali video z našeho surf tripu na Mauritius. Vše je natáčeno z kamery gopro, takže žádné super wavové kousky ve videu neuvidíte, ale třeba na Vás dýchne trochu Mauritijské atmosféry.:-)

report z tohoto tripu s fotkami naleznete zde http://cze777.blogspot.cz/2012/10/windsurfing-mauritius-volume-ii-le_24.html

Díky sponzorům, Zímák.

1. místo v celkovém hodnocení českého poháru a ohlédnutí za letošní sezónou

První prosincový sobotní večer se uskutečnil tradiční vánoční večírek České windsurfingové asociace a vyhlášení výsledků českého poháru. Mám velkou radost, že se mi letos povedlo umístit se v českém poháru ve třídě Formula na 1. místě. Letošní český pohár se letos odjel kompletně v ČR a počítal se do něj květnový závod na Nových Mlýnech a srpnový na Nechranicích. Mistrovství republiky ani zahraniční závody letos nebyly součástí českého poháru.

S letošní sezónou jsem tak velmi spokojen. Ve windsurfingu jsem vyhrál český pohár a mistrovství republiky ve třídě Formula a ve slalomu jsem se umístil na mistrovství republiky na 2. místě. Splnil jsem si i cíl na mistrovství světa, kterým bylo postoupení do zlaté skupiny.
V paddleboardingu jsem obsadil 2. místo na mistrovství republiky na divoké vodě a stejně jsem se umístil i v jarním Spring paddleboard cupu.

Vyrazil jsem letos taky na dva waveridingové tripy. Na jaře jsem byl dva týdny na Cabo Verde, kde jsme zažili dva neuvěřitelné big days na spotu Alibaba. V říjnu jsme pak byl na dva týdny na hawaiiském ostrově Maui, kde jsme si zajezdili s borci z absolutní světově špičky na legendárním spotu Hookipa.
V paddleboardingu jsme na jaře využili přívalových dešťu a dvakrát jsme jeli řeku Kamenici a v červnu pak absolvovali za trojnásobného průtoku než loni sjezd slovinské Soči.

Byl to parádní rok a o to víc se těším na ten další. Rád bych dál pokračoval ve stejném tempu v závodním windsurfingu a paddleboardingu a přidal co nejvíc ježdění na vlnách...

Děkuji sponzorům a těším se na spolupráci příští sezónu

Aloha na vodě, Zímák

Maui, Hawaii - windsurfing s legendami

Po dvou podzimních surf tripech na Mauritius, jsme se letos rozhodli udělat změnu a začátkem října jsme odletěli na 16 dnů na Hawaiiský ostrov Maui. Nakonec jsme letěli ve složení já, Marťa, Bóra a Džihád. Bóra s Džihádem už na Maui byli, takže jsme neletěli úplně do neznáma. Ostrov Maui je mezi windsurfy znám především legendárním spotem Hookipa, ale také jako homespot top světových waveriderů jako je Robby Naish, Levi Siver, Graham Ezzy, Kai Lenny a řady dalších…

Letěli jsme se společnosti Air France, hlavní výhodou bylo, že jsme si mohli vzít vlastní windsurfové vybavení což byla naše priorita. Letěli jsme po ose Praha – Paříž – Mineapolis – Los Angeles – Kahului (Maui). Po příletu na letiště už na nás čekala nachytaná stylová dodávka, kterou jsme měli půjčenou z půjčovny MauiVans.

¨

Bydleli jsme ve dvou apartmánech v  Sugar Ranch kousek od Sprecks asi 10 minut od letiště. Byla to sice dražší varianta, ale mimo maximálního komfortu ubytování a velké záhrady plné rostlin Papáji byla hlavní výhodou poloha. Bydleli jsme přímo mezi dvěma nejlepšími spoty. Na Kanahu i na Hookipu jsme to měli 10 minut autem. Přímo u baráku jsme pak měli spot na surfing.

Než jsem letěl na Maui, tak jsem o něm příliš nevěděl. Znal jsem ho jen z vyprávění kamarádů a z windsurfových videi typu Windsurfing Movie. Trochu jsem se bál toho, že to bude až moc velká „Amerika“ a že Maui bude plné hotelových resortů a turistů. Opak je pravdou. Maui je divočejší ostrov než jsem tušil, plný krásné přírody, různorodých pláží a dynamicky se měnící oblohy. Chvíli svítí sluníčko, chvíli prší, chvíli oboje najednou a zase dokola. Ať je ale jakkoliv, vždy je to úžasný pohled.

My přijeli ale hlavně kvůli waveridingu. Jak jsem říkal, zvolili jsme si pro náš trip začátek října, což je relativně brzké datum a tak jsme byli zvědaví jako windsurfové podmínky nám Maui přichystá. První týden byl velmi silný vítr, ale vlny na windsurfing byly menší. Jezdili jsme hlavně na Kanaha beach, kde mohla windsurfovat i Marťa a odpoledne jsme pak přejížděli na Hookipu, kde ale podmínky nebyly každý den ideální. I na Kanaha jsme zažili některé dny hezký riding, ale nebyly to ty vlny, kvůli kterým jsme na Hawaii přiletěli. Na druhý týden jsme tedy trochu změnili taktiku a já jezdil s Marťou hned od jedenácti (dřív se na Maui na vodu nesmí) hoďku windsurfing na Kanaze, zatímco kluci dávali klasický surfing na Hookipa, a od jedné jsme se všichni sešli na Hookipa a čekali až nám surfeři uvolní pozice na windsurfing (dokud je na spodním reefu na Hookipě alespoň 10 surferů, je pro windsurfery vstup zakázán). Tento způsob se nám vyplatil a zažili jsme na Hookipa beach několik parádních dnů. Vyvrcholením pak byla windsurfová session tři dny před odletem kdy na Maui dorazil nejlepší swell a na Hookipa tak trénovala celá světová špička připravující se na PWA contest, který začal týden po našem odletu. Byl to parádní pocit surfovat Hawaiiské vlny a vidět naživo pár metrů od sebe předvádět neskutečné kousky borce jako Robby Naish, Josh Angulo, Kai Lenny, Jason Polakow, Graham Ezzy, Josh Stone, Kai Lenny, Francisco Goya, Bernd Roediger, Kevin Pritchard a další.

Dny, které na Maui nefoukalo, jsme využili na surfing a cestování. Na severozápadě ostrova je řada krásných trailů v horách s výhledy na cele severní pobřeží. Absolvovali jsme také výlet po Hana highway, která vede kolem celého ostrova a podél níž je řada vodopádů a krásných pláží. Předposlední den jsme se také podívali do kráteru sopky Halekala, která je dominantou celého ostrova. Maui není rozlohou velký ostrov, ale i kdybychom zde byli další dva měsíce, určitě bychom neviděli všechno. To je velká výhoda tohoto ostrvoa, mimo windsurfingu a surfingu je zde řada dalších věcí, které se zde dají podniknout a vidět.

Určitě jsme na Maui nebyli naposled a těšíme se, až si zase budeme moct jednou dát windsurfing session s legendami!

Aloha na vodě Zímák

Mistrovství republiky ve windsurfingu – 1. Místo ve třídě Formula a 2. Místo ve třídě slalom!

Druhý zářijový víkend se v yacht club Dyje na Nových Mlýnech uskutečnilo třídenní mistrovství republiky ve funboardových windsurfingových třídách Formula a Slalom. Dlouho se spekulovalo, jestli nebyla chyba uskutečnit MČR letos v České republice, ale nakonec se jinde závody zorganizovat nepodařilo a tak to zůstalo jako jediná možná varianta. Windsurfingový bůh nás ale nechtěl nechat ve štychu a tak si pro nás na pátek a sobotu připravil na české poměry mimořádně kvalitní větrné podmínky. Moje ambice směřovali především ke třídě Formula. Ve slalomu jsem letos žádný závod neodjel a tak jsem mohl být výsledkem jen příjemné překvapen.

Harmonogram byl nakonec takový, že v pátek se odjely tři rozjížďky formule, v sobotu ráno se za silného větru odjelo celé mistrovství republiky ve slalomu a odpoledne se pak pokračovalo ve formulových rozjížďkách.

V pátek jsem rozjel MČR ve formuli podle svých představ a po prvním dni jsem se dělil s Honzou Skřepkem o první místo. Hned v závěsu byl ale Patrik Hrdina, který vyhrál dvě rozjíždky a z třetí byl diskvalifikován pro předčasný start. Bylo tedy jasné, že po škrtačce (která je ve třídě Formula po 4 RZ) se Patrik posune před nás. Jen dva body za námi byl také Milan Kir následován Filipem Myškou, takže všechno bylo otevřeno.

V sobotu jsme se probudili do velmi větrného, ale taký deštivého a mrazivého dne. Nezbývalo, ale než sebrat síly, připravit si několik plachet a čekat na start slalomu. Já jsem trochu zariskoval a i přes to, že vítr byl místy opravdu silný, jsem zvolil variantu 111l prkna a 7.0 plachty. Vítr během jednotlivých eliminací klesal, takže se tato volba ukázala jako správná. Ve slalomu jsem opravdu neměl co ztratit a tak jsem do toho šel od začátku na plno a až na jedno zaváhání v druhé eliminaci, kdy jsem spadl na bójce, jsem podával velmi vyrovnané výkony a všechny zbylé eliminace jsem dojel na medailovém umístění. Nakonec to s přehledem stačilo na druhé místo za prvním Tomášem Malinou, který mistrovství republiky vyhrál suverénním způsobem, kdy všechny eliminace vyhrál. Pro mě bylo ale druhé místo velké překvapení a taky velká radost. Zvlášť když na prvním a třetím místě se umístili kluci, kteří jezdí výhradně slalom a formuli se nevěnují.

O to s větší chutí jsem nastoupil do odpoledních rozjížděk formule. Věděl jsem, že pokud předvedu podobné výkony jako v pátek, mělo by mi to na bednu stačit. Nakonec se mi ale dařilo o dost lépe a obě odpolední rozjížďky jsem vyhrál, díky čemuž jsem udržel první místo. Vzhledem k tomu, že předpověď na neděli co se větru týče, byla nulová, věděl jsem, že pořadí už bude konečné. Poprvé jsem vyhrál mistrovství republiky ve třídě Formula v mužské kategorii. Vzhledem k tomu, že před posledním závodem vedu i český pohár v třídě formula, mohl by se mi letos podařit takzvaný double.

Děkuji sponzorům Starboard, Severne, Jerky a Paddleboardshop.cz