čtvrtek 20. října 2011

S paddle-boardem na řeku!

Aneb Vltava 3xjinak.

článek pro časopis Windsurfer (4/2011) o paddleboardingu v ČR





Každý z nás si jistě dost často láme hlavu s tím, co dělat, když nefouká. Mimo tradičních zábavných aktivit jako gaučing, hospodská první liga a mnoho dalších, se v poslední době rozmáhá mezi surferama aktivita zvaná paddle-boarding. Letos na jaře jsme tomuto sportu propadli i my dva. Zprvu jsme byli k této novince velice skeptičtí a tahat na střeše našich, již tak přeplněných, aut další prkna jenom kvůli pádlování, nám přišlo jako holý nesmysl! Po prvním svezení a objevení nafukovacích Red-boardů, se kterými jsme si skvěle zajezdili na řece a neutrpěli žádné větší materiální škody, bylo ale jasno: Tohle musíme mít doma! Prkna jsme začali vozit na všechny windsurfingové závody. Je super, že když nefouká, člověk alespoň něco dělá a neválí se tupě na břehu. V týdnu jsme si občas dali nějaký ten výlet kolem Karlova mostu v Praze, ale největší zábavu s paddle-boardy jsme zažili na horním toku Vltavy, slalomových kanálech v Tróji a Veltrusech, nebo na cvičné peřeji Hubertus na Ohři.

Vltava Vol. 1

Většina vodáků v ČR míří právě sem. Úsek Vltavy mezi Vyšším Brodem a Zlatou Korunou tedy vypadá v sezoně jako Václavské náměstí, ale je to řeka pěkná, kde si každý najde ten svůj oblíbený jez nebo alespoň občerstvení. Poprvé jsme se na Vltavu vydali začátkem července. Stav vody nebyl zrovna ideální a ani sluníčko moc neopalovalo, ale výlet to byl nezapomenutelný. Úsek z Nového Spolí do Zlaté Koruny jsme jeli dokonce několikrát a na každém jezu se zastavili na hodnou chvilku. Buď byl jez hned od začátku suprovým zážitkem, nebo naopak výzvou a obtížnou překážkou, která se napoprvé bez pádu rozhodně překonat nedala. Mezi naše neoblíbenější jezy patří Lyra, nebo jez pod zámkem v Krumlově, ale především jez ve Vyšším Brodě, kde je potřeba překonat hned na začátku více jak metr vysoký skok. Potom náš paddle-boardový progres přerušily windsurfingové závody a tak jsme se na Vltavu vrátili až začátkem srpna. Při našem druhém výletu jsme objevili ještě vlnu pod elektrárnou ve Vyšáku, která se dá ridovat snad donekonečna a také úspěšně překonali všechny jezy až po Zlatou Korunu. Na Vltavu se rádi znovu vydáme, každý jez je stále výzvou. Můžeme ji ale doporučit i mírně pokročilejším jezdcům. V případě nouze se v sedě nebo kleče dá sjet prakticky cokoliv.

Vltava Vol 2.


Když kněžna Libuše v české pověsti předurčila pro Prahu místo na Vltavě, věděla, proč to dělá, myslela na nás paddle-boardisty. Díky tomu nemusí Pražáci za pádlováním nijak daleko. Stačí jen najít místo, kde se dá zaparkovat auto u řeky (větší pankáči mohou využít i variantu MHD), za pár minut nafouknout board a vyrazit s chutí na vodu. Nejčastěji chodíme pádlovat pod Vyšehrad, mezi Žlutými lázněmi a Jiráskovým mostem. Zvlášť když je hezké počasí, je ve žluťácích opravdu na co se koukat:-) Když máme víc času pádlujeme i dále po proudy. Tady je třeba opět ocenit nafukovací paddle-boardy, které lze lehce a beze škody přetáhnout přes jezy (které jsou v Praze nesjízdné). Můžete tak od Jiráskova mostu pokračovat dále okolo Národního divadla mezi Střelecké ostrovy. Zde si zapádlujete mezi šlapadly a můžete si koupit pivo, které vám natočí přímo na vodu. Občerstveni pak za pozornosti fotících turistů proplujete pod Karlovým mostem, minete Právnickou fakultu a při dostatku sil můžete propádlovat celou Prahou a pokračovat až k slalomovému kanálu v Tróji (viz níže). Není to úplně kousek, ale stojí to za to - Praha je z vody krásnější než byste mysleli.
Ale pozor! I v Praze si můžete na Vltavě užít dostatek adrenalinu. Musíte ale vyrazit na druhou stranu a to do Modřan. Zde se nachází asi patnáct metrů dlouhá šlajsna. Tu bych ale doporučil zkušenějším jezdcům. Vypadá sice velmi mírumilovně, ale technicky je těžší než řada obtížněji vypadajících jezů. Paddle-board má tendenci se ve šlajsně převracet, proud je silnější než vypadá, a když spadnete, drhnete tělem o betonové dno. Tím vás ale nechci odradit, jen dostatečně varovatJ Pořád je to bezpečnější a o několik úrovní lehčí než vyrazit na slalomové kanály.























Vltava volume 3:



Slalomových kanálů je na Vltavě několik. Měli jsme zatím čest poznat dva. V Praze-Troji a ve Veltrusech. Nejprve jsme byli pádlovat v Troji. Po celodenní cestě po Vltavě ze Žlutých lázní, relativně unaveni jsme dorazili do areálu loděnice a začali vyřizovat povolení, což byl docela problém. Paddle-boardisté nejsou v Troji vítáni úplně s otevřenou náručí. Po nějaké době přemlouvání jsme se dohodli, že počkáme navečer, až provoz v kanále trochu opadne, a pak že se můžeme pokusit o nějaké přejezdy a radosti ve vlnách. Bylo velkým štěstím, že jsme zde potkali místního paddle-boardborce Pavla-„Pajaka“, který nás zasvětil do tajů proudů a válců a výrazně nám pomohl s prvními krůčky. Po více jak hodině pádlování v kanále a nespočtu pádů, jsme byli naprosto vyčerpáni, ale šťastni! Přejezdy proudu a zavěšování do vracáku už nám nejsou úplně cizí, proběhlo i několik pokusů o waveriding. V Troji jsme od té doby bohužel nebyli. Jak nám řekl pan správce kanálu: „Nikdo se nám tady zatím neutopil a rádi bychom čistý štít udrželi. Vy paddleboardisté jste pro nás potencionální nebezpečí, nám tento plán narušit.“ Vzhledem k přeplněnosti kanálu jsou tedy častější výlety do Troji nereálné, ale budeme se přes Českou paddle-boardovou asociaci snažit dohodnout alespoň občasné vyjížďky. Jinak Troja je z mého pohledu kanál relativně bezpečný, ale rozhodně se sem nevydávejte, bez někoho zkušenějšího.
Na kanál ve Veltrusech jsme se vydali začátkem září, plni obav jsme vyndali nádobíčko z auta a šli dohodnout se správcem podmínky, za jakých bychom mohli jezdit. Nebudu chodit okolo a rovnou vysmeknu velkou poklonu a dík panu správci Froňkovi, který s námi situaci probral a na kanál nás pustil. Ze začátku nás pozorně sledoval, ale poté co viděl, že žádné velké nebezpečí nehrozí nám ani ostatním účastníkům, nechal nás jezdit až do konce. Kanál ve Veltrusech je podle mne obtížnější, ale i zde se dá na dolním konci najít úsek vhodný ke hrátkám v proudu i vlnách. Je zde také podstatně méně lidí, právě proto zde zřejmě není s paddle-boardisty takový problém. Po dohodě jsme se však rozhodli, že bude dobré, aby měl přístup paddleboardů na kanály nějaká pravidla. Jde o to aby nedošlo ke zraněním, slalomový kanál totiž není žádná sranda! Česká paddle-boardová asociace, vydá pro kanály nějaká doporučení a bude nutné být jejím členem a těmito doporučeními se řídit (helma+vesta jsou samozřejmostí, board bez ostrých flosniček také), aby se nestal nějaký úraz a na kanály nás už nepustili vůbec. Více již brzy na www.paddle-boarding.cz.



Co říct závěrem, paddle-board je super sportovní náčiní, vhodné lehátko na opalování, podložka na spaní, tupá zbraň, modní doplněk vašeho obýváku a jistě si dokážete sami představit spousty jiných možností praktického využití ;-)





Pro zájemce jen info, že v Praze je možné si board i vypůjčit, ať už na pár hodin na Vltavu, nebo na více dní neznámo kam. Další půjčovny se nachází na Lipně a doufáme, že v příští sezóně budou stále přibývat.

Zímák a Rotťák