PO TŘECH LETECH SE VRÁTILO MS V NEJRYCHLEJŠÍ COURSE DISCIPLÍNĚ
OPĚT DO EVROPY. LETOŠNÍ VRCHOL FORMULOVÉ SEZÓNY HOSTILO KONCEM SRPNA LOTYŠSKÉ
MĚSTO LIEPAJA. TUČNÉ PRIZEMONEY PŘILÁKALY NEJLEPŠÍ JEZDCE Z CELÉHO SVĚTA.
Z TOP ŠPIČKY CHYBĚL SNAD JEN ANTOINE ALBEAU. ZÁVODU SE ZŮČASTNILO 110 JEZDCŮ
Z 25 ZEMÍ ABY PO DOBU JEDNOHO TÝDNE POMĚŘILI SVÉ SCHOPNOSTI NA JEDNOM
Z PRO FORMULI NEJNÁROČNĚJÍCH SPOTŮ V EVROPĚ. Z ČESKA SE ZÁVODŮ
ZŮČASTNIL MARTIN TOTH, JAKUB ZÍMA, PATRIK HRDINA, LUKÁŠ NEUMANN, HONZA ŠTĚPÁNEK
A MARTIN SLADKÝ ZE SLOVENSKA POTOM BRANISLAV DIVINEC.
Volný den odpočinku mez Baltic cupem a MS strávil každý po
svém. Zatímco někteří ještě vyrazili trénovat na vodu a ladit do poslední
chvíle nastavení materiálu a formu, někteří (včetně mě) věnovali den raději
odpočinku. Tento den probíhali taky registrace a tak bylo potřeba nechat si
zkontrolovat a podepsat všechen materiál a rozhodnout se které plachty a flosny
do závodu přihlásit. Tento den také do Liepaji dorazili všichní zbývající
závodníci, včetně top světové špíčky. Celkové pole se tak rozrostlo na 110
závodníků a 12 závodnic.
Můj cíl byl jasný. Chtěl jsem se z dvoudenní
kvalifikace probojovat do zlaté skupiny a mít tak možnost bojovat s nejlepšími
závodníky v hlavním závodě. Po skončení registrací bylo jasné, že na
postup do zlaté skupiny bude potřeba se umístit do 55. místa. Věděl jsem, že při této konkurenci budu muset
podat výkon na hranici mých možností.
Systém
závodu na MS funguje tak, že závodníci jsou každý den podle světového žebříčku
nasazeni do dvou kvalifikačních skupin. Tyto skupiny se pak na druhý den mění
podle průběžných výsledků. Jezdec tak závodí ve své kvalifikační skupině, ale
výsledek se mu počítá do celkového pořadí. Každá RZ má tak v kvalifikaci
vlastně dva vítěze, stejně tak dva druhé a tak dále. Po 4 RZ se kvalifikace
uzavírá a první polovina závodníku postupuje do zlaté skupiny a druhé do
stříbrné, ve kterých pak jezdci odjedou celý zbytek závodu. Pokud tedy závodník
nepostoupí do zlaté skupiny, bojuje pak už jen o 56. místo a horší a
s nejlepšími závodníky se už tak nesetká.
Kvalifikace
se celá odjela za relativně slabého větru, což bylo pro mě spíše výhodou. Mezi
favority se žádné překvapení nekonalo a všichni si pohlídali postup do zlaté
skupiny. Obrovskou kvalitu pole ale dokazoval fakt, že někteří favorité na
medailové umístění postupovali až z míst kolem 40. příčky. O dost
důležitější, byla kvalifikace ale pro
jezdce pohybující se na rozhraní stříbrné a zlaté skupiny. V prvních
kvalifikačních RZ zajížděli naši jezdci místa okolo 25-35 místa ve svých
kvalifikačních skupinách. Což ale celkově stačilo na umístění okolo 65 místa a
daleko za postupovou hranicí. Ambice
dostat se do zlaté skupiny mělo kolem 70-75 závodníků, z čehož posledních
20 z nich bylo schopno zajíždět podobné výsledky. Aby si některý
z nás vybojoval místo ve zlaté skupině bylo jasné, že musí zajet alespoň
jednu RZ výrazně líp a při systému jedné škrtačky, tak vylétnou v pořadí
výše. Mě se to nakonec podařilo ve třetí RZ kde jsem zajel 16. místo a nakonec
jsem tak, z naši výpravy bohužel jako jediný postoupil z 52 místa
těsně do zlaté skupiny a získal tím možnost závodit s nejlepšími
v hlavním závodě.
Kvalifikace
se nakonec díky protestům protáhla na dva dny a na hlavní závod tak zbývali tři
závodní dny. Kvalifikace se celá zprůměrovala na jedno pořadí a počítala se
jako první RZ do hlavního závodu.
Hned na
třetí den závodů slibovala předpověď pekelné podmínky a nikdo z nás, když
jsme v noci ulehali, nevěděl co druhý den příjde. Ráno jsem vstal hodinu a
půl před startem abych si připravil v klidu všechny věci na start první RZ
ve zlaté skupině. Když jsem ale přišel na břeh, začal jsem se modlit, aby nás
na vodu vůbec nepustili. Absolutně čístý onshore a vlny balící se po celém moři
až na obzor. Nejmenší plachtu do závodu jsem měl přihlášenou 9.8m2 a nedokázal jsem si představit, jak s ní
překonám příboj. Start se nakonec odložil, protože závodní komise nebyla
schopna v těchto podmínkách ukotvit startovní loď ani bóje. Nakonec se
rozhodlo, že stříbrná skupina v těchto podmínkách startovat nebude a se
zlatou se bude ještě čekat. Jeden z nejlepších jezdců v těžkých
podmínkách australan Sean O'Brien už to nevydržel a pokusil se vyjet na vodu,
načež byl půl hodiny nezvěstný nakonec ho příboj s rozlámanými věcmi
vyhodil na pláž. Komise nakonec rozhodlo, že z důvodů bezpečnosti se tento
den závodit nebude. Zhluboka jsem si oddechnulJ
Čtvrtý a pátý den závodu byl vítr o dost slabší okolo šesti
m/s. Vlny se ale z minulého dne úplně nesnížily a tak přejet příboj nebylo
vůbec jednoduché a o roztrhané plachty a zlomené stěžně nebyla tento den nouze.
Zlatá i stříbrná skupina ale odjela v pátek 4 RZ a v sobotu 1RZ a začaly
se tak velmi jasně rýsovat výsledky závodu. Já už jsem měl svůj cíl splněný a
tak jsem šel do závodu uvolněně a užíval jsem si každou minutu na vodě. Ve
zlaté skupině byla úroveň závodníků nad moji úroveň a tak jsem i přes absolutní
vypjetí bojoval s posledními deseti závodníky. Nejlépe se mi podařila
poslední RZ ve velmi slabém větru kdy jsem obsadil 36 místo. V nabité
konkurenci to ale nestačilo na lepší jak 51. celkové pořadí. Tento výsledek ale
beru jednoznačně jako úspěch a jeden ze svých nejlépe odjetých závodů.
Výhlašení výsledků proběhlo v sobotu večer
v centru města a následoval závěrečný večírek který se protáhl do pozdních
ranních hodin. Mistrem světa se stal Ross Williams a mistryní světa Agnieszka
Pietrasik. Z našich se na dalších místech nejlépe umístili Patrik hrdina
na 64. a Martin Sladký na 65. místě.
Příští rok bude MS hostit San Francisco.
Žádné komentáře:
Okomentovat