Waveriding s plachtou v ruce
Když se u nás řekne windsurfing,
většina lidí si představí igelitovou plachtu ve tvaru trojúhelníku a po domácku
vyráběná prkna s polystyrenu. Pravda je však taková, že windsurfing za
poslední desítky let udělal obrovský skok dopředu. V současné době se
jezdí na vybavení z těch nejlepších materiálů, do vývoje se investují
horentní sumy a jezdci předvádí výkony za hranicemi lidského chápání. Existuje
více disciplín, které se odlišují typem vybavení a podmínkami ve kterých se
jezdí. Jednou z nich je wave, který je mnohými jezdci pokládán za vrchol
windsurfingu jako takového.
Co to je waveriding
Wave, jak název napovídá, je
disciplína, která se jezdí ve vlnách. Jezdci mohou využívat vlny jako rampy pro
vysoké skoky a předvádět ve vzduchu nejrůznější triky, od různých rotací prkna
počínaje, až po pokusy o trojité salto dopředu konče (to zatím ještě nikdo
neustál). Druhým kouzlem wavu je pak waveriding na vlnách a to především na vlnách
swellových. Swellové vlny jsou vlny, které nevznikají větrem, ale působením
mořských proudů. Jsou o dost větší, než by mohl kdy vítr vytvořit, mají větší
sílu a v určitých ročních obdobích se tvoří relativně pravidelně na
různých místech po světě.
Při waveridingu se windsurfer, podobně
jako surfer, pohybuje kolem útesu, kde se lámají vlny a čeká, až přijde ten
správný set. Vlny totiž nechodí pravidelně, ale vždy po nějaké době přijde 4-6
vln o dost větších (tzv. set), o které se pak mezi jezdci svede boj. Ten, který
si pak vlnu chytne, čeká, až se vlna začne stavět a rolovat ( v tu chvíli
má vlna největší sílu) a začne ji ridovat. Riding probíhá vlastně tak, že ve
chvíli, kdy už začne padat vlna jezdci na záda, jezdec položí plachtu co
nejníže nad vodu a udělá oblouk pod vlnou (tzv. bottom turn) a to tak dlouhý až
vyjede na úplný vršek vlny, kde prkno skopne zase zpět (tzv. cutback). Tímto
způsobem pokračuje dále a vychutnává si celou vlnu. Čím radikálněji a čím blíže
místu, kde se vlna balí, windsurfer jede, tím více cítí sílu vlny a užívá
adrenalinu. Nejlepším pocitem je pak, pokud udělá cutback přímo v okamžiku,
kdy se vlna zlomí. V tu chvíli ho vlna vystřelí do vzduchu (tzv. aerial) a
on letí nad padající vlnou, aby dopadl zpět do ní a mohl ji dále ridovat.
Kde lze wave provozovat
Jak je patrno, pro waveriding jsou
nutné velmi specifické podmínky. Nelze surfovat na každé vlně, ale vlna se musí
pravidelně odbalovat. To znamená, že útes (korálovy, nebo skalnatý) na který
vlna padá musí mít specifický tvar, tak aby vlna nepadala celá najednou. Druhou
podmínkou je pak směr větru. Aby windsurfer mohl vlnu ridovat, potřebuje aby mu
šel vítr k vlně z boku (tzv side-shore) a to ještě z toho
druhého boku než se vlna odbaluje. Side-shore je také ideální směr větru na
vysoké skoky, protože windsurfer při výjezdu od břehu jede přímo kolmo na
stavící se vlny.
Je pravda, že na severu Evropy je
několik velmi dobrých míst pro wave windsurfing (Dánsko, Holandsko, Francie),
většinou se ale jedná o vlny vzniklé silným větrem ,které se jen u břehu
stáčejí na sideshore. Vlna od větru ale není nikdy tak čistá a silná jako vlna
swellová. Za swellovými vlnami se většinou létá na menší ostrovy, kde je
možnost přejet na jinou stranu ostrova a najít si tak ideální místo podle směru
větru a vln. Oblíbenou destinací na jaře tak bývají Kanárské ostrovy, Cabo
Verde a Maroko, v létě a na podzim Mauritius a v zimě Havajské ostrovy a
J.A.R.
I tak se může stát, že vítr na několik
dnů přestane foukat, proto je dobré kombinovat wave windsurfing
s klasickým surfingem.
Vybavení
Na waveriding se používají specifická
wavová prkna. Jsou to prkna s velmi malým výtlakem (70-80l) a velmi malé
plachty (od 3,5-5,5 m2). Pro
představu, pokud si na prkno stoupnete aniž by foukalo potopíte se s ním
po pás do vody. Důvodem takhle malého materiálu je maximální obratnost na vlně.
Cena za materiál se liší značka od značky. Nové wavové prkno pod 35 000kč,
ale neseženete. Komplet plachta (včetně karbonového stěžně a hliníkového ráhna)
přijde na cca 25 000kč. Plachty jsou potřeba alespoň tři za to ráhno stačí
jedno. Základní výbava bez neoprénů, tak vyjde na přibližně 100 000.
Samozřejmě je možné koupit materiál ježděný, pak se můžete dostat na třetinu
ceny. Je ale třeba mít jistotu, že je materiál
v pořádku. Pokud totiž zlomíte stěžeň v pětimetrových vlnách
vystavujete se velkému nebezpečí.
Nebezpečí při waveridingu
Ačkoliv si většina lidí myslí, že
největším nebezpečím jsou žraloci, ve skutečnost se jedná o marginální záležitost.
Útoky žraloků sice nejsou vyloučené ale jsou opravdu velmi ojedinělé. O dost
větší nebezpečí skýtají vlny a proudy. Je třeba si uvědomit, že pokud jezdíte 3
metry vysoké vlny a větší pohybujete se pod několika desítkami tun vody. Je
tedy třeba si dát pozor kolik vody se pod vlnou nachází, aby vás masa vody
nepřimáčkla na útes. Druhým nebezpečím jsou pak velmi silné proudy, které na
vlnových spotech bývají. Je dobré si předem situaci zjistit. Může se stát, že
jste jen několik desítek metrů od břehu, ale proud je tak silný, že nemáte
šanci doplavat. Místa kde se wave jezdí, jsou většinou mimo civilizaci, bez
šance nějaké záchrany.
Je to droga
Waveriding je jako droga. Když jednou
pocítíte síly vlny udělate všechno proto, aby jste mohli zase. Kouzlo waveridingu
je v tom, že to není něco co si může každý vyzkoušet. Aby se člověk naučil
ovládat windsurf natolik aby si mohl začít zkoušet waveriding, zabere mu to
několik let učení. Když to ale podstoupí, vlny ho za to odmění. Odmění ho
pocitem, který zažije jen pár stovek lidí. Windsurfing je časově i finančně
náročná činnost, kterou pokud chce člověk dělat dobře, musí přizpůsobit všechno
ostatní. Není to jen sport, je to životní styl.
Žádné komentáře:
Okomentovat